Závislost na čemkoliv vzniká zpravidla nevědomky, a to, že jsme na něčem závislí, zjistíme většinou, až když už je příliš pozdě. Závislost na cukru může být dokonce stejně velká, jako závislost na alkoholu nebo cigaretách. Sladké pokušení a jeho následky však zná málokdo. Cukr totiž stojí za vznikem řady civilizačních chorob. Nejznámější je cukrovka a revmatismus.
Sladkosti, které obsahují rafinovaný cukr, jako je čokoláda, sušenky a bonbóny, rychle zvyšují hladinu cukru v krvi, a tento nadměrný přísun stimuluje stejné oblasti mozku, které jsou spojovány s ostatními drogami. Závislost na sladkém je srovnatelná se závislostí na alkoholu, a to tím, že stejně jako alkoholik nedokáže vypít jen trošku alkoholu, aniž by si dal další sklenku, člověk závislý na cukru se také nespokojí s trochou sladkého. Závislí lidé nedokážou přestat, a tak vlastně droga řídí je a jejich život.
Závislost může vzniknout skoro na čemkoliv:
Ø Na jídle
Ø Na cukru
Ø Na kouření
Ø Na alkoholu
Ø Na drogách
Ø Na hraní počítačových her
Ø Na automatech
Přísun cukru do krve roztočí řadu chemických a hormonálních změn, které vedou ke vzniku nálad. Nedostatek cukru pak může způsobovat snížení přenosu nervových vzruchů,což může mít za následek změny nálad, deprese, podrážděnost nebo poruchy spánku.
Jak se závislost projevuje?
1. Nejprve ztrácíme sebekontrolu. Namísto kousíčku čokolády sníme na posezení celou. Provází nás pocit studu a selhání, které se snažíme vykompenzovat, nejčastěji zase cukrem, což si málokdo uvědomuje.
2. V další fázi je již konzumace sladkého jakýmsi rituálem, kdy si ho nedokážeme odepřít. Jsme sice rozmrzelí, sladké si ale přesto dáme.
3. V chronické fázi již u dotyčného neexistuje den, kdy by si nedal něco sladkého. Množství sladkostí nenápadně stoupá. Hladina cukru se tak denně pravidelně doplňuje. Přestat jíst sladké pak už nejde bez odvykacího programu.